Základem bezpečné jízdy je dostatečná vzdálenost od vozidla jedoucího před vámi. Pokud dojde k náhlému brzdění nebo se na silnici objeví překážka, získá řidič více času na reakci.
Pro orientační určení bezpečné vzdálenosti lze využít pravidlo dvou sekund. Jakmile vozidlo před vámi mine pevný bod u silnice, například dopravní značku nebo strom, měli byste k témuž místu dorazit nejdříve za dvě sekundy.
Prakticky to znamená, že minimální odstup by měl přibližně odpovídat polovině aktuální rychlosti vyjádřené v metrech. Při rychlosti 100 km/h jde tedy zhruba o 50 metrů, což přibližně odpovídá vzdálenosti mezi směrovými sloupky podél silnice.
Za deště, sněžení, námrazy nebo při zhoršené viditelnosti je však vhodné ponechat si ještě větší rezervu.
Mnoho řidičů se domnívá, že rozhodující je pouze rychlost. Ve skutečnosti je výsledná vzdálenost potřebná k zastavení součtem několika faktorů.
Mezi nejdůležitější patří:
Právě kombinace těchto faktorů rozhoduje o tom, zda vozidlo zastaví bezpečně před překážkou, nebo dojde ke kolizi.
Ještě než řidič sešlápne brzdový pedál, musí nejprve rozpoznat nebezpečí a vyhodnotit situaci. Čas potřebný k této reakci se označuje jako reakční doba.
Během této doby vozidlo pokračuje stejnou rychlostí dál. Při rychlosti 90 km/h ujede automobil za jednu sekundu přibližně 25 metrů, aniž by začal brzdit.
Délku reakční doby ovlivňuje řada okolností. Roli hrají zkušenosti řidiče, jeho zdravotní stav i případné ovlivnění alkoholem nebo drogami.
Ve chvíli, kdy řidič začne brzdit, nastupuje vlastní brzdná dráha. Jde o vzdálenost, kterou vozidlo ujede od okamžiku zahájení brzdění až do úplného zastavení.
Na její délku má zásadní vliv především rychlost jízdy, stav vozovky, počasí a kvalita pneumatik.
Platí přitom jednoduché pravidlo známé z autoškoly. Pokud zvýšíte rychlost z 50 km/h na 100 km/h, nebude brzdná dráha dvojnásobná, ale přibližně čtyřnásobná.
| Rychlost vozu | Reakční dráha | Brzdná dráha | Dráha zastavení |
| Suchá silnice | |||
| 50 km/h | 14 m | 14 m | 28 m |
| 90 km/h | 25 m | 45 m | 70 m |
| 130 km/h | 36 m | 93 m | 129 m |
| Mokrá silnice | |||
| 50 km/h | 14 m | 19 m | 33 m |
| 90 km/h | 25 m | 63 m | 88 m |
| 130 km/h | 36 m | 130 m | 166 m |
| Náledí | |||
| 50 km/h | 14 m | 64 m | 78 m |
| 90 km/h | 25 m | 208 m | 233 m |
| 130 km/h | 36 m | 435 m | 471 m |
Zdroj dat: Policie České republiky
Brzdná dráha není ovlivněna pouze rychlostí a stavem vozovky. Důležitou roli hraje také stav pneumatik, zejména hloubka dezénu.
V České republice stanovuje minimální povolenou hloubku dezénu legislativa. U letních pneumatik činí 1,6 mm. U zimních pneumatik určených pro vozidla do 3 500 kg je minimální hodnota 4 mm.
Opotřebené pneumatiky mohou negativně ovlivnit přilnavost a prodloužit vzdálenost potřebnou k zastavení vozidla.
Brzdná dráha z 80 km/h do úplného zastavení na mokré vozovce, letní pneumatiky (zdroj Continental)
S příchodem chladného počasí je důležité včas přezout na zimní pneumatiky. Povinnost jejich použití upravuje zákon o provozu na pozemních komunikacích, podle kterého musí být zimní pneumatiky použity v období od 1. listopadu do 31. března.
Jakmile teploty klesnou pod 7 °C, letní pneumatiky postupně ztrácejí pružnost. Při velmi nízkých teplotách může dojít dokonce k jejich popraskání.
Používání letních pneumatik v zimních podmínkách vede ke zhoršení přilnavosti a k prodloužení brzdné dráhy, což negativně ovlivňuje bezpečnost provozu.
Porovnání brzdné dráhy při použití zimních a letních pneumatik na sněhu a ledu.
Zdroj: bezpecnecesty.cz
